Archiv článků

Jakub Novák: Víno je svědectvím o místě a času

Jakub Novák: Víno je svědectvím o místě a času

Kdybych měl charakterizovat vinaře Jakuba Nováka, použil bych asi krásného adjektiva usebraný. Působí na mě totiž uvážlivě a jeho práce s vínem mi připadá soustředěná, neuspěchaná a promyšlená.

Ryba a víno

Ryba a víno. Obě slova tak prastará a odevždy k sobě lnoucí. Jakoby je kdysi na počátku jazyka vyslovila hned po sobě jedna ústa. Obě tak dřevně prostá a domácí.

VINO VERO – VÍNO VĚROhodně

Za oknem je sivá slota, letošní už došeptalo v sudech a vinař má opět po několika měsících trochu času zahloubat se do knih.

I DOLOMITICI a Autentisté

Sdružení jako jsou Autentisté je v Evropě samozřejmě více. Zvláštní vztah však máme ke skupině vinařů z Trenta, jelikož pěstují révu v regionu, s nimž máme historicky mnoho společného.

Česká vína

V české vinařské oblasti zatím nehospodaří žádný certifikovaný biologický vinohradník. Ale blýská se na lepší časy – v přechodném období jsou např. Vinné sklepy Kutná hora, jejichž vinice se rozprostírají mezi jinými na svazích staroslavného havířského Kaňku. Z českých vín vychází zejména díky odlišnému podloží vinic zcela jiná energii než jakou emanují moky moravské. O jejich charakteru pojednává následující vinný fejeton.

Kupci s vínem na řece

V dalším popůlnočním Pijákově okénku obraťme opět zraky k českému vínu, na jeho víno, jinak mělničina, dlouho platilo za jediný skutečný vlastenecký mok.

Franz Schams: Putování po moravských vinicích roku 1834

Pro všechny milovníky historie moravského vinařství: v lednu jsme dohledali a přeložili velmi zajímavý spisek z pera Franze Schamse, významného uherského vinařského odborníka, jenž v roce 1834 podnikl cestu po moravských vinařských oblastech a vše ve zmíněném dílku popsal. Kniha by měla vyjít na jaře letošního roku. Úryvky budeme přinášet na veltlinu.cz. Velmi poutavé čtení, zejména pokud jde o odrůdovou skladbu tehdejších vinohradů!

O Podskalském čili Střekovském

Dnes zamíříme s Franzem Schamsem do Čech, přesněji do okolí Ústí nad Labem, kde ještě v roce 1834 pěstována byla réva vinná, z jejichž plodů vznikalo slavné Podskalské, nejsevernější české víno s několikasetletou tradicí. Zmiňují se o něm ostatně mnozí cestovatelé před Schampsem.

Náš milovaný zelený Muškatel

Odborníky trápí už více než jedno století otázka, odkud se vzalo Veltlínské zelené, jež je dnes nejdůležitější odrůdou Dolního Rakouska. Už August Vilém von Babo, první a dlouholetý ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu a také Hermann Goethe, významný dolnorakouský vinařský odborník a pedagog, zkoumali problematiku veltlínu v 70. a 80. letech 19. století.

Vin naturel podle Julesa Chauveta II.

Další myšlenka Julesa Chauveta, otce hnutí „vin naturel“, vynikajícího chemika, vinaře a degustátora, který již v roce 1981 věděl to, co my nyní znovu objevujeme. Úryvek z rozhovoru s Hansem Ulrichem Kesselringem.

Vin naturel podle Julesa Chauveta I.

Ohánět se termíny jako „naturální“ či „přírodní“ nebo „autentické“ víno a nečíst Julesa Chauveta je nemyslitelné. A tak se texty (přesněji jejich překlady do italštiny a angličtiny) tohoto otce směru „vin naturel“ prokousávám a některé úryvky si pozdě v noci pro radost i poučení překládám. A protože byl Chauvet kromě jiného předním francouzským degustátorem, dnes odstavec o ochutnávání z roku 1981.

Záhadný „jedlík“ hořčíku

Již několik let s chutí piju veltlíny z Újezda u Brna a jeho nejbližšího okolí. Vesměs se jedná o „bělošpičáky“ ze Staré hory, která je z mého pohledu jednou z nejhodnotnějších viničních hor na Moravě.

Zapeklitá síra 2.

Louis Julian, francouzský biovinař z Ribaute-les-Tavernes, svoje vína nesíří. Biovíno ošetřované sířením není podle jeho názoru ryzím biovínem. Když se nad tím člověk zamyslí, musí mu vlastně dát za pravdu. Začtěme se dnes podruhé do jeho úvah.

Zapeklitá síra 1.

Nedávno se na blogu Pavla Jelena debatovalo o síření vína. Jelikož je to téma, jež do rubriky Naturální vína zcela přirozeně patří, budeme se mu trochu věnovat i dnes. Nedávno jsem narazil na zajímavý článek francouzského biovinaře Louise Juliana, biovinař z Ribaute-les-Tavernes, který při výrobě vína SO2 nepoužívá. Podívejme se na problematiku síření jeho očima. Dnes tedy první díl překladu článku.

Naturální, přírodní, přirozené?

Často se mě někdo ptá, co je to naturální víno? A já se pokouším vysvětlovat, že vlastně neexistuje žádná oficiální definice, že je tu několik sdružení, která se snaží jasně formulovat kritéria kladena na naturální vína a že shoda panuje v mnoha bodech.

Svatý Martin z Tours

Blíží se 11. listopad a ačkoli vinaři ze sdružení Autentisté nebudou nabízet vína označená jako Svatomartinské, přece jen se s jejich letošními „juveniliemi“ budete moci na několika místech setkat. V Praze to bude ve vinohradské Biozahradě (www.bio-zahrada.cz) a v žižkovské kavárně Café Pavlač. Ve Zlíně pak v kavárně Archa.

  • 1
  • 2