Jaké je malé, hanácko-slovácké vinařství bratří Korábů? O co tito mladí vinohradníci a vinaři usilují? Snad alespoň něco naznačí tento rozmarný fejeton, který vznikl pod vlivem jejich skvostné Frankovky...
Zas a zas mě dojímají staré
moravské vinohrady, kde réva šmátrá kořeny v neolitických nekropolích vstřebávajíc
vápník a kostík z žeber skrčencových. Pravda, dnes je již málo vinic starších
padesáti roků, ale ty, co zůstaly a jaro co jaro nezdolně okatí pupeny na
nízkých pních ve tvaru pohanských bůžků zatlačených do země, patří
k místům, která ovládá duch úlevné cykličnosti. Není zde drátů, které by
bránily ve volném pohybu, každý keř se opírá o kůl z akátového dřeva, v nejhořejší
části vinohradu obvykle třešeň bělice, meruňka a u paty svahu ořešák – to aby
hospodář dohlížející na révu měl k přesnídávce po celou sezonu něco dobrého.
O podobnou vinici, vysázenou už
roku 1934, pečují mladí bratři Korábovi z Boleradic a víno ze zdejší Frankovky patří jistě k místnímu obecnímu pokladu.
Když se řekne Frankovka, roztluče
se srdce každému milovníku středoevropských, panonsko-norických odrůd, který nejčastěji
právě ve Frankovce či ve Veltlínu hledá výraz širšího Podunají. A ochotně
zapomene dokonce i na Burgundsko, když jej ušlechtile ztvárněná, nazrálá
Frankovka strhne svou starosvětskou lahodou. A skutečně – Frankovka je jakousi
CaK odrůdou, které se nejlépe daří v uherském Egeru, rakouském Burgenlandu
a v neposlední řadě též na Moravě.
Na stole máme mok takřka
granátově zbarvený, tedy tmavší, než je u našich Frankovek obvyklé. Přivoníme:
vůně ušlechtile odrůdová, třešňový kompot, v němž jemně zavoní hřebíček a ulomený
cípeček badyánu, ale hned za nimi vylne z aromatu smavá zemitost – možná i
proto, že hrozny v Korábovic vinici spočívají takřka na zemi. Následuje
dřevo – vůně starého dřeva a souvrství obydlené kůry, v níž tušíme
červencové pražené krovky…
První, poctivý lok, žádné nedbalé
usrknutí – jinak se Frankovka nedá ochutnávat! Ovocitá plnost vystýlá dutinu
ústní, pomyslný trup tohoto vína tvoří vrstevnaté třísloviny, noříme se do nich
zvolna, jako bychom sestupovali několika patry dřevěných podpalubí a na konci,
na nejspodnější palubě nacházíme náklad svůdně nahořklých kakaových bobů. Ale může to být současnětaké
hořčinka lektvarově-báchorečná, přiznačná pro vína ze sprašového
podloží, které bývalo stepí porostlou hojně pelyňkem, jehož pylových
zrn jsou přeci spraše plné...
Zdravá, frankovková kyselina je kosatkou
tohoto „Korábu“. A je to vskutku štíhlá, průrazná plachta, jež bude časem poněkud
svinuta.
Ochutnali jsme víno bieblovské, skoro
tropické – jako léto a podzim ročníku 2006. Pokud ho uložíme v našem sklepě a
vydáme se na dlouhou cestu přes sedm moří, i po pěti letech nás uchvátí.
Vinařství Marek a Petr Koráb
Česko - Morava -Boleradice
Vlastní vinice: 4 ha